Petice na podporu babyboxů

Osobní nenávist pana Schwarzenberga proti prezidentu Zemanovi přerostla už naše hranice. Jeho vyjádření pro rakouský tisk o tom, že prezident už ztratil díky nadměrné konzumaci alkoholu nad sebou kontrolu, se vymyká slušným způsobům a znovu nám připomíná, že panské choutky pana knížete si nezadávají nic s obdobím, kdy majetkově vládla jeho rodina snad půlce Čech a politicky ovlivňovala život u nás. Kmáni byli ničím a mohli se tedy svobodně urážet.


Jenže tentokrát oním kmánem je prezident republiky, který právě nad Schwarzenbergem zvítězil v prezidentském plebiscitu nadmíru přesvědčivě.

Co pije Miloš Zeman, víme, přihlásil se k tomu dokonce před televizními kamerami. Pan Schwarzenberg nám značku svého pitiva tají, i když si obrázek můžeme udělat z různých televizních či novinových šotů a článků v době předvolebního souboje o titul prezidenta. Zřejmě jeho hlavním působištěm pro jednání s voliči byly tehdy hospody a restaurace a pivo před ním. Nebylo to málo, co musel zřejmě zkonzumovat. Bývaly tam pochopitelně i krásné mladé děvy, jež nám s radostí představoval tisk.

Neodvážím se však říci o něm, že by jeho mozek byl natolik ovlivněn stálým pitím, aby nevěděl, co dělá. On to ale o druhých ví. Tedy alespoň podle zmíněného rozhovoru. Zvolení Karla Schwarzenberga - ale to nosím dříví do lesa, jak zase tedy dokázal - by bylo pro naši vlast tragédií. To si snad uvědomili i ti, kteří mu v lednu dali svůj hlas. Svědčí o tom nízké preference TOP 09 v předvolebních průzkumech. Karel Schwarzenberg o naší vlasti totiž málo ví. Spíše nic. Ve svých názorech je stále jen prominentním příslušníkem rakouské šlechty. Podle toho i jedná.

My, Češi, kteří máme rádi svou vlast, proto nestojíme o to, aby hájil naše barvy. To nedělal ani jako ministr zahraničí České republiky, když třeba schválil odtržení Kosova od mateřského Srbska, postavil se za tehdejší několikadenní válku Izraele s částí palestinské samosprávy, čímž předešel i většinu zemí Evropské unie, či se přiklonil na stranu těch, kteří posílali letadla pacifikovat Libyi. Také jeho vývoz ryb ve směru Rakousko nesvědčí právě o jeho snaze ctít naše zákony. I způsob, jak zprivatizoval Becherovku, je dosud zamlžen. Proto to, že vůbec myslel na získání Masarykova křesla, vyvolává mnoho otázek a zároveň je i poučením, že stále existuje skulina, kterou ti, pro něž je český národ národem rabským, mohou pronikat.

Otakar ZMÍTKO